Fotopast umístěná v chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku zachytila invazního mývala severního, což vyvolalo obavy ochránců přírody o místní biodiverzitu. Tato šelma, pocházející ze Severní Ameriky, se v Evropě stala jedním z nejúspěšnějších invazních druhů, a její výskyt může mít devastující následky pro místní faunu. Mýval severní je známý svou schopností plnit hnízda ptáků a lovit chráněné obojživelníky, což představuje vážnou hrozbu pro ekologickou rovnováhu v oblasti. Odborníci varují, že s rostoucí populací mývala se zvyšují i škody, které způsobuje v přírodě.
Správa CHKO Soutok na svých sociálních sítích oznámila, že mýval severní byl zachycen na fotopasti, což potvrzuje jeho přítomnost v oblasti. Tento druh je známý svou vysokou inteligencí a přizpůsobivostí, což činí jeho odlov složitým úkolem. Dobrovolní myslivci mají za úkol se o odlov postarat, ale koncepční řešení pro regulaci jeho populací zatím neexistuje. „Sežere zkrátka vše, na co přijde,“ uvedli ochránci přírody, kteří zdůraznili, že mýval ohrožuje nejen ptáky hnízdící na zemi, ale i na stromech, a jeho přítomnost může vést k přenosu nemocí a parazitů.
Ochrana biodiverzity v CHKO Soutok
CHKO Soutok, která má rozlohu přibližně 125 čtverečních kilometrů, byla vyhlášena na začátku července tohoto roku. Oblast je domovem mnoha vzácných druhů rostlin, živočichů a hub. Mezi nimi se nachází i nově popsaný druh brouka kožojeda moravského a bohatá populace motýlů nesytek. V oblasti se vyskytuje také vzácná můra svlačcová a 80 procent původních druhů ryb. CHKO se také pyšní přítomností 250 druhů ptáků, včetně vzácného orla královského, což jí vyneslo přezdívku Moravská Amazonie. Ochrana této oblasti je proto klíčová, a invazní druhy, jako je mýval severní, představují vážnou hrozbu pro místní ekosystém.
Historie mývala severního v Evropě sahá do 30. let minulého století, kdy byl do oblasti dovezen jako kožešinové zvíře. Od té doby se jeho populace značně rozrostla, a snahy o regulaci jeho stavů se ukazují jako málo úspěšné. Ochránci přírody poukazují na vynalézavost mývalů, které dokážou uniknout z odchytových pastí. To komplikuje snahy o jejich odlov a regulaci, což má za následek stále rostoucí problémy spojené s jejich přítomností v přírodě. Mýval severní je tak příkladem toho, jak invazní druhy mohou mít dalekosáhlé a negativní dopady na místní biodiverzitu.