Ústavní soud České republiky se v nedávném rozhodnutí postavil na stranu svobody projevu, když odmítl stížnost Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti. Smoljak, syn zesnulého režiséra a zakladatele Divadla Járy Cimrmana Ladislava Smoljaka, se pokusil dosáhnout omluvy a odškodnění od vydavatelů časopisu Respekt a Hospodářských novin. Spor se týkal dvou článků, které se věnovaly právům na hry jeho otce a jejich dopadům na jeho osobní a profesní život. Podle ústavních soudců však předchozí rozhodnutí soudů neporušila Smoljakova práva a byla v souladu se svobodou projevu.
Žaloba Filipa Smoljaka byla zaměřena na dva konkrétní texty. První z nich, publikovaný v roce 2018 v časopise Respekt, byl Filipikou, jejímž autorem byl Zdeněk Svěrák, další významná postava Divadla Járy Cimrmana. Druhý text vyšel na webu Hospodářských novin a obsahoval informace o dědických sporech okolo odkazu Járy Cimrmana. Smoljak v žalobě tvrdil, že tyto články měly dehonestující charakter, negativně ovlivnily jeho soukromí a poškodily jeho politickou kariéru. V rámci svého odškodnění požadoval nejen stažení článků z publikace, ale také finanční satisfakci ve výši 500 000 korun.
Obecné soudy, včetně Nejvyššího soudu, se v minulosti vyjádřily k jeho stížnostem a v červenci 2025 zamítly jeho dovolání. Ústavní soud se nyní rozhodl, že stížnost Smoljaka je zjevně neopodstatněná a že soudy správně zhodnotily konflikt mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti. V odůvodnění svého rozhodnutí Ústavní soud zdůraznil, že Smoljak se sám dlouhodobě angažuje v veřejném prostoru a je aktivním účastníkem veřejné debaty. Tímto způsobem se stal veřejnou osobou, což mu neumožňuje požadovat ochranu před kritikou, která je součástí demokratické společnosti.
Postoj Ústavního soudu a důsledky pro Smoljaka
Ústavní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že Smoljak se jako veřejná osoba musí smířit s kritikou a mediálními komentáři o svých aktivitách a dědictví. Soud rovněž uvedl, že otázky týkající se veřejně známých uměleckých děl, jako je odkaz Járy Cimrmana, jsou předmětem oprávněného veřejného zájmu. Tento zájem přitom podle Ústavního soudu zahrnuje i osobní a profesní život těch, kteří s uměleckým dílem nějakým způsobem souvisejí, což ve výsledku posiluje právo médií informovat o těchto otázkách. Tímto rozhodnutím Ústavního soudu se má za to, že se posiluje ochrana svobody projevu a novinářské práce v ČR, což může mít dalekosáhlé důsledky pro další podobné případy.
Filip Smoljak vedl v minulosti řadu soudních sporů týkajících se odkazu svého otce a jeho uměleckého díla, což naznačuje, že tato záležitost není pro něj nová. V roce 2021 uzavřel smír s divadlem v rámci jiné právní záležitosti, čímž se snažil stabilizovat situaci kolem dědictví a práv na umělecká díla. Jeho opakované pokusy o právní vymáhání ochrany osobnosti naznačují, že se snaží chránit otcův odkaz a zároveň svoji pozici v kulturním prostoru. Nicméně, rozhodnutí Ústavního soudu nyní může komplikovat jeho další snahy, jelikož se ukazuje, že kritika a veřejné diskuze o umění jsou v demokratické společnosti nevyhnutelné a chráněné.