Ve čtvrtek nad ránem došlo k incidentu, kdy na východě Polska dopadl objekt, který byl podle prohlášení premiéra Donalda Tuska s největší pravděpodobností ruskou střelou Ch-101. Tusk během mimořádné schůze s ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem a zástupci bezpečnostních složek uvedl, že veškeré dosavadní indicie naznačují, že se jedná o tuto konkrétní střelu. Policie a armáda nyní provádějí podrobné vyšetřování, aby potvrdily typ střely a její původ. Pokud se tato informace potvrdí, bude to mít závažné důsledky pro bezpečnost v regionu, jelikož by na území členského státu NATO dopadla jedna z nejvyspělejších ruských zbraní.
Střela Ch-101, označovaná také jako AS-23A Kodiak v systému NATO, je řízená střela s plochou dráhou letu, která je známa svými schopnostmi uniknout detekci radary. Na rozdíl od balistických raket, které vystoupají do vysokých nadmořských výšek, Ch-101 letí většinu své dráhy nízko nad zemí, což výrazně ztěžuje její odhalení. Tato schopnost jí umožňuje efektivně zasahovat cíle, a to především díky satelitní navigaci a digitálním mapám terénu, které využívá k přesnému navedení na cíl. Tímto způsobem mohou ruské bombardéry řízené střelami útočit na cíle, aniž by byly vystaveny přímému útoku ze strany protivzdušné obrany.
Technické specifikace střely Ch-101
Podle informací serveru Missile Threat má střela Ch-101 délku přibližně 7,5 metru a hmotnost kolem 2,4 tuny. V základní verzi nese konvenční hlavici o váze 450 kilogramů, ale existuje také jaderná varianta této střely, která je označována jako Ch-102. Tato schopnost nese s sebou riziko, protože jaderná varianta může být použita k zasazení zásadních úderů na strategické cíle. Ruské strategické bombardéry, jako jsou Tu-95MS a Tu-160, mají možnost vypouštět tyto střely z bezpečné vzdálenosti, což znamená, že mohou provádět útoky bez přiblížení se k ukrajinské protivzdušné obraně. Je známo, že Rusko střely Ch-101 masivně používá od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022, což ukazuje na jejich důležitost v ruské vojenské strategii.
Historie nasazení a výroba
Střela Ch-101 byla poprvé nasazena v boji během ruské intervence v Sýrii v roce 2015, avšak až od února 2022 se stala běžnou součástí ruských útoků na Ukrajinu. V posledních měsících se objevuje téměř u všech velkých kombinovaných útoků, kde je často doplněna balistickými raketami a útočnými drony, jako jsou drony Šáhid. Podle odhadů ukrajinského generálního štábu Rusko vyrábí přibližně 40 až 50 střel Ch-101 měsíčně, což mu umožňuje udržovat zásoby i přes tvrdé západní sankce. To naznačuje, že Rusko má schopnost pokračovat v útocích na Ukrajinu a zvyšovat tlak na její obranu, což má přímé dopady na bezpečnostní situaci v regionu. Tuskovo prohlášení o možné ruské střele Ch-101, která dopadla na polské území, tak přichází v kritickém okamžiku, kdy se celý svět snaží porozumět důsledkům této války a vlivu na geopolitickou stabilitu v Evropě.