V letních měsících se podle odborníků zvyšuje riziko otrav z jídla, které jsou způsobeny viry, bakteriemi nebo toxiny. Tento trend je přičítán především vyšším venkovním teplotám, které napomáhají množení patogenů v potravinách. Vzhledem k tomu, že lidé často konzumují jídlo mimo domov, nemusí mít přehled o tom, zda bylo připraveno a uchováváno bezpečným způsobem. To může vést k situacím, kdy se jeden kontaminovaný zdroj potravy stane příčinou onemocnění více osob. Odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) doporučují zvýšenou pozornost věnovat hygieně a kvalitě potravin, které konzumujeme.
Lékařka Dana Němcová z Klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Fakultní nemocnice Motol a Homolka varuje před riziky spojenými se syrovým kuřecím masem a potravinami, jako jsou vařené těstoviny a rýže, které byly ponechány při pokojové teplotě. Tyto potraviny mohou být zdrojem závažných infekcí, pokud nejsou správně uchovávány. „V první řadě je třeba dbát na hygienu rukou a kvalitu konzumovaných potravin a tekutin. Je důležité konzumovat potraviny ze známého zdroje a dbát na jejich správné uchovávání,“ uvedla lékařka v dokumentu o letních infekcích, který poskytla ČTK. Vzhledem k těmto rizikům je důležité, aby lidé byli obezřetní, zejména při stravování na veřejnosti.
Statistiky o otravách z jídla
Podle údajů SZÚ se loni více než 5700 osob lékařsky ošetřilo kvůli salmonelóze, zatímco v letošním roce již bylo evidováno 2436 případů. Kromě salmonely se vyskytuje také bakterie kampylobakter, která je nejčastější příčinou průjmu a často souvisí s konzumací drůbežího masa, syrového mléka nebo kontaminované vody. Loni bylo v České republice zaznamenáno přes 13 000 případů kampylobakteriózy, přičemž v letošním roce v prvním pololetí už bylo zaznamenáno 4710 případů. Počet onemocnění se v červnu více než zdvojnásobil ve srovnání s lednem, kdy bylo hlášeno zhruba 600 případů kampylobakteriózy a 300 případů salmonely. Tyto údaje ukazují na rostoucí trend otrav z jídla, což je pro veřejnost alarmující.
Vzhledem k těmto statistikám se zástupci zdravotních pojišťoven, jako je VZP, domnívají, že je nutné zvýšit povědomí o rizicích spojených s potravinami. V loňském roce vyhledalo lékaře kvůli salmonelóze více než 3300 klientů VZP, přičemž každý pátý z nich musel být hospitalizován. Náklady na léčbu v těchto případech dosáhly téměř 16 milionů korun. Tento fakt podtrhuje vážnost problémů s potravinovou bezpečností a nutnost vzdělávat veřejnost o správných postupech při přípravě a konzumaci potravin.
Prevence a doporučení odborníků
Odborníci doporučují, aby lidé dodržovali několik základních pravidel pro prevenci otrav z jídla. Mezi nejdůležitější patří důsledná hygiena rukou a správné uchovávání potravin. Michaela Špačková z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ upozorňuje, že vyšší teploty urychlují množení patogenů v potravinách, pokud nejsou skladovány správně. „Kontaminované potraviny nemusí vypadat, chutnat ani vonět jinak než bezpečné potraviny,“ varuje. Proto je důležité věnovat pozornost také chladovému řetězci během přepravy a skladování potravin. Otravy vyvolané toxiny mohou mít dramatický průběh, přičemž příznaky se obvykle objevují několik hodin po požití závadné potraviny. Mezi příznaky patří zvracení a průjem, které však rychle odeznívají.
Virové gastroenteritidy se snadno přenášejí kontaktem se zvratky, stolicí nebo kontaminovanými předměty. Výrazné příznaky se mohou objevit do tří dnů po infekci a obvykle ustupují během dvou až tří dnů, i když slabost a únava mohou přetrvávat déle. Je také důležité dbát na to, aby se syrové maso a hotová jídla nepřipravovala na stejných kuchyňských náčiních, aby se předešlo křížové kontaminaci. Odborníci varují, že to může výrazně zvýšit riziko vzniku otrav z jídla, zejména v letních měsících, kdy je toto riziko již tak zvýšené.