Rozdíl mezi UV v soláriu a na přímém slunci
Solárium a letní slunce nejsou totéž, i když oba zdroje pracují s ultrafialovým zářením. V soláriu převažuje UVA složka, která proniká hlouběji do kůže a rychleji vytváří viditelné ztmavnutí, ale zároveň urychluje stárnutí pleti. Venku je spektrum širší a kromě UVA působí i UVB, které je hlavní příčinou spálení a podílí se na riziku rakoviny kůže.
Právě proto může člověk po několika návštěvách solária mít pocit, že je „připravený“ na slunce. Jenže opálení ze solária není plnohodnotný štít. Odborné zdroje uvádějí, že i ztmavlá pokožka poskytuje jen omezenou ochranu, zhruba odpovídající SPF kolem 2 až 4, což je na letní podmínky málo. Ve skutečnosti tedy solárium nenahrazuje opatrnost u vody, na horách ani během poledního slunce.
Jak často a v jakém pořadí kombinovat obě formy opalování
Pokud někdo chce během sezony střídat solárium a pobyt na slunci, nejdůležitější je nechat kůži mezi jednotlivými dávkami UV čas na regeneraci. Pokožka potřebuje po každé expozici několik desítek hodin, aby se obnovila. Příliš časté střídání zvyšuje riziko podráždění, suchosti a drobných spálenin, které se nemusí projevit hned.
Prakticky se doporučuje nechodit do solária těsně před celodenním pobytem venku. Pokud člověk ví, že ho čeká pláž, výlet nebo sport na slunci, měl by solárium vynechat alespoň několik dní předem. Naopak po intenzivním slunění není rozumné vracet se hned do kabiny. Kůže, která už byla vystavena UV záření, je citlivější a hůře snáší další dávku.
Rozumnější je držet se jednoduchého rytmu: buď solárium jako doplněk v období, kdy je venku málo slunce, nebo venkovní opalování s důslednou ochranou. Kombinace obojího dává smysl jen tehdy, pokud jsou dávky nízké a rozložené v čase. Dermatologové upozorňují, že kumulativní efekt UV záření se sčítá bez ohledu na to, zda přichází z kabiny, nebo z oblohy.
Bezpečné dávkování: délka pobytu, fototyp a limity
Základní pravidlo zní: opalování by nemělo končit zarudnutím. Jakmile je pokožka červená, znamená to poškození. U světlých fototypů I a II, tedy u lidí s velmi světlou pletí, blond či zrzavými vlasy a pihami, je riziko spálení vysoké už při krátkém pobytu na slunci. Tito lidé by měli být se soláriem obzvlášť opatrní, nebo se mu vyhnout úplně.
Ve venkovním prostředí záleží na UV indexu. Při hodnotě 3 a více už je potřeba chránit kůži, při letních dnech v Česku se UV index běžně pohybuje kolem 6 až 8, někdy i výš. To znamená, že i 15 až 20 minut na poledním slunci může stačit ke spálení citlivější pleti. V soláriu zase rozhoduje výkon přístroje a délka programu, která může být od několika minut po čtvrt hodiny. Začátečníci by měli začínat na nejnižší možné dávce a nikdy nepřidávat čas jen proto, že „minule to prošlo“.
V praxi pomáhá jednoduchá orientace:
- fototyp I: velmi světlá pleť, solárium obecně nedoporučováno, venku nutný vysoký SPF a stín;
- fototyp II: opatrně s krátkou expozicí, bez kombinace více zdrojů UV ve stejný den;
- fototyp III: snese opálení lépe, ale i zde platí omezení délky pobytu;
- fototyp IV a vyšší: menší sklon ke spálení, riziko poškození však zůstává stejné a kumuluje se.
Důležité je také nepodceňovat léky a kosmetiku. Antibiotika, některé léky na akné, retinoidy nebo parfémované přípravky mohou kůži na UV záření výrazně zcitlivět. U některých lidí pak stačí i běžné slunce bez solária, aby se objevila pigmentace nebo podráždění.
Co dělat před opalováním a mezi jednotlivými dávkami
Na kombinaci solária a slunce se dá připravit stejně jako na sportovní výkon. Kůže musí být hydratovaná, čistá a bez podráždění. Den předem se nevyplatí dělat agresivní peeling, používat silné kyseliny ani depilaci voskem. Pokožka je pak citlivější a UV ji poškodí rychleji.
V den opalování je vhodné nepoužívat těžké parfemované krémy ani oleje, které mohou reakci na UV zhoršit. Po opalování pomáhá chladnější sprcha, hydratační mléko s panthenolem nebo aloe vera a dostatek tekutin. Pokud je kůže horká, pálí nebo se objevují puchýřky, další UV dávka už nepřipadá v úvahu.
Mezi jednotlivými expozicemi by měla být pauza aspoň 48 hodin, u citlivé pleti i delší. Tato doba není zbytečná opatrnost, ale prostor pro obnovu buněk. Kdo ji nedodrží, riskuje, že se po několika týdnech začne loupat, bude mít flekaté opálení a kůže ztratí pružnost mnohem rychleji.
Praktický příklad: člověk si dá v pondělí krátké solárium a ve středu odpoledne jde na koupaliště. Pokud je venku UV index 7 a on zůstane na přímém slunci dvě hodiny bez ochrany, efekt je srovnatelný s přetížením kůže. Opálení sice může být viditelné, ale cena za něj bývá podráždění, zarudnutí nebo bolestivá citlivost do dalšího dne.
Jakou roli hraje SPF, stín a oblečení
Mnoho lidí se domnívá, že když byli v soláriu, mohou venku snížit ochranu. To je chyba. Opálení ze solária neospravedlňuje vynechání krému s SPF. V letních podmínkách má smysl používat minimálně SPF 30, u světlé pleti nebo při delším pobytu SPF 50. Důležité je nanést dostatečné množství, přibližně 2 mg na cm² kůže, což v praxi znamená zhruba šest čajových lžiček na celé tělo dospělého člověka.
Krém je třeba obnovovat každé dvě hodiny a po koupání nebo silném pocení i dříve. Zvláštní pozornost si zaslouží nos, uši, ramena, nárty a zátylek. Právě tam se spálení objevuje nejčastěji, protože lidé tyto části podceňují.
Stín a oblečení jsou přitom často účinnější než další vrstva krému. Během poledne, kdy bývá UV nejsilnější, může být rozumnější dát si pauzu pod slunečníkem, obléct tričko s dlouhým rukávem nebo široký klobouk. U vody je navíc potřeba počítat s odrazem paprsků od hladiny a písku, které zvyšují celkovou expozici.
Pro citlivější jedince je vhodné kombinovat venkovní pobyt s UV oblečením, brýlemi s filtrem a omezením času na přímém slunci. Tím se snižuje potřeba „doopálení“ v soláriu, které bývá jen zdánlivě rychlým řešením.
Kdy kombinaci solária a slunce raději vynechat
Jsou situace, kdy je lepší nesnažit se o žádné kombinování. Patří sem čerstvě spálená kůže, ekzémy, aktivní vyrážky, podezřelé pigmentové skvrny, ale i období po kosmetických zákrocích, například po laseru nebo chemickém peelingu. V těchto případech může UV záření prodloužit hojení a zvyšuje riziko trvalých pigmentových změn.
Zvláštní opatrnost platí pro mladé lidi. Opakované používání solária v dospívání a rané dospělosti je spojováno s vyšším rizikem kožních nádorů v pozdějším věku. Proto je v řadě zemí solárium pro nezletilé omezeno nebo zakázáno. U dospělých platí, že každá další dávka UV se sčítá s předchozími a není možné ji „vymazat“ rychlejším opálením.
Pokud se při opalování objeví svědění, výrazné zarudnutí, bolest, otok nebo puchýře, je potřeba přestat a kůži ochladit. V případě rozsáhlejší reakce je na místě lékař, zvlášť když se přidá horečka, zimnice nebo nevolnost. Kombinovat solárium a slunce má smysl jen tehdy, když je cílem postupné, mírné opálení bez poškození kůže, ne rychlé dohnání barvy před dovolenou.