Jak často je už moc a co říkají odborníci
Na otázku, jak často chodit do solária bez rizika poškození pleti, neexistuje odpověď, která by znamenala „zcela bezpečně“. Dermatologové se shodují, že každé opalování v soláriu znamená dávku UV záření, tedy stejného typu záření, které urychluje stárnutí kůže a zvyšuje riziko kožních nádorů. Z pohledu medicíny proto není bezpečná frekvence, která by riziko vyloučila.
Pokud ale člověk solárium přesto využívá, odborné doporučení bývá co nejmenší možná četnost. Prakticky to znamená nechodit vícekrát týdně a mezi jednotlivými návštěvami ponechat dostatečný odstup, aby se kůže stihla zregenerovat. V praxi se často uvádí interval alespoň 48 až 72 hodin mezi návštěvami, u citlivější pleti spíš delší. Při opakovaném opalování v krátkém sledu se zvyšuje riziko podráždění, přehřátí a poškození kožních buněk.
Pro představu: jedna „bezpečná“ dávka neexistuje stejně jako bezpečné množství cigaret. Rozdíl je v tom, že některé následky se neukážou hned. Kůže si pamatuje každou dávku UV záření a po letech se to může projevit pigmentovými skvrnami, vráskami nebo vyšším výskytem přednádorových změn.
Co dělá solárium s kůží a proč záleží na frekvenci
Solária využívají převážně UVA záření, které proniká hlouběji do kůže než UVB. UVA sice nezpůsobuje tak výrazné zarudnutí jako sluneční spálení, ale výrazně přispívá k předčasnému stárnutí pleti. Poškozuje kolagenová vlákna, oslabuje elasticitu kůže a podporuje vznik volných radikálů. Výsledkem je rychlejší tvorba vrásek, ztráta pružnosti a nerovnoměrná pigmentace.
Světová zdravotnická organizace zařadila solária mezi prokázané karcinogeny. To znamená, že jejich pravidelné používání je spojeno s vyšším rizikem rakoviny kůže, včetně melanomu. Riziko roste s počtem návštěv, s délkou vystavení i s věkem, kdy člověk začal solárium používat. Nejcitlivější jsou mladí lidé a osoby s velmi světlou pletí, pihami, velkým počtem znamének nebo s rodinnou zátěží kožních nádorů.
Frekvence návštěv je důležitá i proto, že kůže potřebuje čas na opravu mikroškození. Když se opalování opakuje příliš často, opravné mechanismy nestíhají a riziko kumulativního poškození roste. To je důvod, proč dermatologové varují i před tzv. udržovacím opalováním, kdy si lidé chodí „jen trochu prodloužit barvu“ každých pár dní.
Kdo by měl solárium vynechat úplně
Existují skupiny lidí, pro které je solárium nevhodné bez ohledu na to, jak často by do něj chodili. Patří mezi ně především lidé s anamnézou kožní rakoviny, s výrazně světlou a citlivou kůží, těhotné ženy, děti a dospívající. Zvláštní opatrnost platí také u osob, které užívají léky zvyšující citlivost na světlo, například některá antibiotika, retinoidy nebo léky na akné.
Riziková je i kombinace solária a kosmetických či dermatologických zákroků. Po peelingu, laserových procedurách, odstranění znamének nebo při zánětu kůže je UV zátěž pro pleť nevhodná. Stejně tak by měli být opatrní lidé s atopickým ekzémem, rosaceou nebo s tendencí k hyperpigmentacím.
Dermatologové upozorňují, že žádný typ pleti není vůči UV záření imunní. Tmavší fototypy sice obvykle nehnednou tak rychle a nespálí se tak snadno, ale poškození DNA v kožních buňkách může vznikat i u nich. Rozdíl je hlavně v tom, že se projeví později a často nenápadněji.
Jak si nastavit návštěvy co nejšetrněji
Pokud se člověk rozhodne solárium navštívit, měl by si hlídat nejen frekvenci, ale i délku pobytu a sílu přístroje. Začínat by se mělo na co nejnižší dávce a zvyšování by mělo být velmi pozvolné. Většina moderních studií pracuje s časem v minutách, nikoli v desítkách minut. Překračování doporučené doby je zbytečné a zvyšuje riziko spálení.
Praktický model může vypadat takto: první návštěva krátká, další až po několika dnech, nikoli druhý den znovu. U citlivé kůže je rozumné držet se spíš jedné návštěvy týdně nebo solárium vynechat úplně. Jakmile se objeví zarudnutí, pálení, svědění nebo suché šupinatění, je to signál, že pleť dostává příliš velkou zátěž.
- Mezi návštěvami nechávat alespoň 48 až 72 hodin, u citlivé pleti déle.
- Nepřekračovat doporučený čas přístroje, i když se pleť nezdá spálená.
- Nedávat si solárium v kombinaci s intenzivním sluncem ve stejný den nebo několik dní po sobě.
- Používat ochranu očí, protože UV záření poškozuje i oční tkáně.
- Všímat si znamének a pigmentových skvrn a při změnách jít na kožní vyšetření.
Důležitá je i hygiena a technický stav zařízení. Starší nebo špatně udržované solárium může mít nerovnoměrný výkon, což zvyšuje riziko místního přehřátí kůže. Seriózní provozovny by měly mít jasně uvedený typ lamp, výkon a doporučený čas podle fototypu.
Jak poznat, že pleť už solárium nezvládá
První varovné signály nejsou vždy dramatické. Kůže může být jen napjatá, sušší než obvykle nebo lehce začervenalá. Někdy se objeví svědění, pocity pálení nebo drobné pupínky. To všechno ukazuje, že frekvence návštěv je příliš vysoká, nebo že byl pobyt příliš dlouhý.
Další problém představuje kumulativní efekt, který si lidé často neuvědomí. Na první pohled nemusí být vidět nic zásadního, ale po měsících a letech se přidává nerovnoměrné zbarvení, rozšířené žilky, vrásky kolem očí a úst nebo zvýšený počet pigmentových skvrn. Některé změny se projeví až s odstupem, kdy už je souvislost se soláriem snadno přehlédnutelná.
Dermatologické ambulace zároveň upozorňují na změny znamének. Pokud znaménko mění velikost, barvu, okraje nebo začne svědit či krvácet, je nutné vyšetření. Pravidlo ABCDE, které lékaři používají pro posuzování pigmentových útvarů, má v souvislosti se soláriem zvláštní význam, protože UV záření může růst podezřelých změn urychlit.
Co je bezpečnější alternativa pro vzhled opálené pleti
Pokud je motivací jen vizuální efekt, odborníci doporučují raději samoopalovací přípravky než solárium. Moderní produkty na bázi DHA vytvářejí na povrchu kůže hnědý odstín bez UV záření. Nechrání sice před sluncem, ale nepřidávají pleti stejnou zátěž jako opalování v kabině.
Další možností je bronzující make-up nebo tónovaný tělový krém. Pro některé lidi je praktičtější i postupné přirozené opálení s použitím opalovacího krému s dostatečným SPF, které snižuje riziko spálení. To je důležité hlavně proto, že právě opakované spálení, zejména v dětství a dospívání, patří mezi významné rizikové faktory melanomu.
Pokud už někdo solárium používá, měl by k němu přistupovat jako k rizikovému návyku, nikoli jako k běžné kosmetické rutině. Nejmenší riziko je spojeno s co nejnižší frekvencí, krátkým časem a dlouhými odstupy mezi jednotlivými návštěvami. Ani tehdy ale nelze říct, že je pleť bez rizika poškození. UV záření totiž působí pokaždé, i když následky nejsou okamžitě vidět.