Co je dobré vědět ještě před první návštěvou
Solárium využívá umělé UV záření, které v kůži spouští tvorbu pigmentu podobně jako slunce. Rozdíl je v tom, že člověk má v kabině přesně daný čas a intenzitu, ale rizika zůstávají podobná: spálení, předčasné stárnutí kůže i vyšší pravděpodobnost vzniku kožních nádorů při nadměrném vystavování UV záření. Právě proto odborníci doporučují brát solárium jako službu, která má jasná pravidla, nikoli jako rychlou zkratku k trvalému opálení.
Před první návštěvou je důležité zhodnotit svůj zdravotní stav. Lidé s velmi světlou pletí, s velkým množstvím pigmentových znamének, se sklony ke spálení nebo s rodinnou zátěží kožních nádorů by měli být obzvlášť opatrní. Stejně tak by se soláriu měli vyhnout lidé po některých dermatologických zákrocích, při užívání léků zvyšujících citlivost na světlo nebo při kožních onemocněních, která se UV zářením zhoršují. Pokud si člověk není jistý, je vhodné poradit se s dermatologem.
V praxi platí jednoduché pravidlo: čím světlejší a citlivější kůže, tím kratší musí být první kontakt. V kvalitních provozech bývá u obsluhy k dispozici informace o typu přístroje, výkonu lamp i doporučené době podle fototypu. To je důležité, protože jeden přístroj může mít výrazně vyšší účinek než druhý, i když návštěvník vidí jen podobnou kabinu.
Jak se připravit, aby kůže netrpěla
Správná příprava začíná už několik hodin před návštěvou. Kůže by měla být čistá, suchá a bez parfemovaných přípravků, které mohou v kombinaci s UV zářením dráždit. Před vstupem do solária je vhodné odlíčit obličej, nespoléhat na make-up a vyhnout se parfémům nebo deodorantům s alkoholem. Ty mohou na kůži způsobit podráždění, skvrny nebo nečekanou reakci na světlo.
Den před opalováním i v den samotné návštěvy je rozumné vynechat silné peelingy, depilaci voskem nebo agresivní kosmetické procedury. Kůže po nich bývá citlivější a hůř snáší jakékoli UV zatížení. Zvláštní pozornost si zaslouží i léky a doplňky stravy: některé antibiotické přípravky, retinoidy, třezalka nebo vybrané přípravky na akné mohou zvyšovat fotosenzitivitu. Pokud člověk bere pravidelně léky, měl by si před návštěvou ověřit, zda nejsou s UV zářením neslučitelné.
Praktické je také myslet na hydrataci. Nejde o to vypít litry vody těsně před vstupem do kabiny, ale mít kůži dlouhodobě v dobrém stavu. Suchá kůže se hůře opaluje rovnoměrně a častěji se loupe. Po koupeli nebo sprše pomůže lehký hydratační krém bez parfemace, ideálně den před návštěvou a po ní. Příliš mastné přípravky ale před samotným opalováním nejsou vhodné, protože mohou ovlivnit rovnoměrnost opálení.
První návštěva: kratší čas, nižší výkon a žádné hrdinství
Nejčastější chyba začátečníků je snaha „dohnat“ opálení hned na první pokus. To je ale cesta k zarudnutí, bolestivosti a následnému olupování. U prvních návštěv se doporučuje začít na nejnižším nebo velmi nízkém doporučeném čase, který odpovídá typu přístroje a fototypu. V praxi to bývá zhruba 3 až 6 minut u citlivějších typů kůže, u odolnějších o něco více, vždy však podle doporučení obsluhy a výrobce zařízení.
Rozumný postup je postupné prodlužování expozice. Pokud kůže po první návštěvě nereaguje zarudnutím ani pálením, může být další návštěva o něco delší. Mezi jednotlivými návštěvami by měl být odstup alespoň 48 hodin, aby měla kůže čas reagovat a obnovit se. Častější návštěvy nepřinášejí rychlejší a bezpečnější opálení, spíše naopak zvyšují zátěž pro kůži.
U samotného pobytu v kabině je důležité chránit oči speciálními brýlemi určenými do solária. Obyčejné sluneční brýle nejsou vždy vhodné, protože nemusí spolehlivě zakrýt všechny okraje a nemusí odpovídat typu záření. Oči jsou na UV světlo citlivé a jejich ochrana je nezbytná i při krátké návštěvě. Stejně tak by měl člověk sundat šperky, hodinky a jiné kovové předměty, které mohou na kůži zanechat světlé otisky nebo se zahřívat.
V kabině je vhodné držet se doporučené polohy, neotáčet se zbytečně a nepřekračovat domluvený čas. U některých přístrojů bývá součástí i ventilace, která snižuje pocit horka, ale nesnižuje účinek UV záření. Přehřátí organismu může být nepříjemné zejména v letních měsících nebo u lidí s nižší tolerancí na teplo.
Jak poznat, že je čas ubrat nebo návštěvu vynechat
Opalování v soláriu není vhodné při jakémkoli náznaku kožní reakce, která se vymyká běžnému zhnědnutí. Pokud se kůže po návštěvě výrazně zarudne, pálí, svědí nebo se objeví puchýřky, další opalování by mělo být přerušeno. Zarudnutí není známkou „dobrého opálení“, ale varováním, že kůže byla zatížena příliš.
Stejně opatrní by měli být lidé s větším množstvím pigmentových znamének. Pokud se některé znaménko mění, krvácí, svědí nebo má nepravidelný okraj, neměla by být řešením další návštěva solária, ale vyšetření u dermatologa. UV záření může zbytečně komplikovat sledování kožních změn a oddalovat správnou diagnostiku.
Opatrnost je na místě i u mladších lidí. V řadě evropských zemí platí pro solária věková omezení nebo přísné doporučení, protože opakované UV zatížení v mladém věku zvyšuje celoživotní riziko poškození kůže. Pokud provozovna nepůsobí profesionálně, neinformuje o rizicích nebo nenabízí jasné pokyny k délce pobytu, je lepší službu nevyužít.
Bezpečnější provoz pozná návštěvník podle několika znaků: čisté kabiny, funkční ochranné brýle, zřetelné informace o typu přístroje, doporučené době a hygieně mezi jednotlivými klienty. To nejsou formality. V praxi právě kvalita obsluhy rozhoduje o tom, zda bude návštěva jen kosmetickou službou, nebo zbytečným rizikem.
Po opalování: péče o kůži rozhoduje o výsledku
Bezprostředně po návštěvě je vhodné doplnit tekutiny a vyhnout se dalšímu slunci i horké koupeli. Kůže bývá po UV expozici citlivější, proto je lepší zvolit vlažnou sprchu a jemné mycí přípravky bez parfemace. Agresivní tření ručníkem nebo peeling by mohly narušit povrch kůže a zhoršit rovnoměrnost opálení.
Hydratace po opalování je klíčová. Lehký zklidňující krém nebo mléko po opalování pomůže snížit pnutí a podpoří lepší vzhled pokožky. Pokud je kůže červená, je lepší sáhnout po přípravcích s panthenolem nebo aloe vera a vynechat vše, co obsahuje alkohol nebo výrazné parfemace. U výraznějšího zarudnutí nebo bolesti je vhodné přestat s opalováním a kůži chránit před dalším UV zářením.
Rovnoměrný výsledek závisí i na tom, jak se člověk ke kůži chová v dalších dnech. Časté sprchování horkou vodou, suchý vzduch nebo mechanické dráždění mohou opálení zkrátit. Naopak pravidelné promazávání a dostatek tekutin pomáhají, aby pigment vydržel déle a kůže se neloupala. Není to záruka dlouhodobého efektu, ale rozdíl je vidět už po několika dnech.
Je také dobré počítat s tím, že opálení ze solária není trvalé. Kůže se přirozeně obnovuje a pigment postupně mizí. Proto je zbytečné a rizikové snažit se účinek dohánět častějšími návštěvami. Bezpečnější je držet se rozumného rozestupu, sledovat reakci kůže a respektovat limity vlastního fototypu i doporučení provozovny.
Kolik je ještě rozumné a kdy už jde o zbytečné riziko
V praxi platí, že zdravé opalování v soláriu je spíš o omezení než o maximalizaci výsledku. Čím méně návštěv a čím kratší pobyt, tím menší zátěž pro kůži. Z hlediska bezpečnosti je důležitý i celkový počet expozic v průběhu roku. Opakované a dlouhodobé vystavování UV záření zvyšuje kumulativní poškození kůže, i když jednotlivé návštěvy nepůsobí dramaticky.
Rozumný uživatel solária sleduje tři věci: jak reaguje jeho kůže, jaký typ přístroje provozovna nabízí a zda nepřekračuje doporučené intervaly. Jakmile se objeví pálení, svědění, viditelné zarudnutí nebo neobvyklá citlivost, je vhodné dát si pauzu. Pokud člověk touží po bronzovém odstínu hlavně kvůli vzhledu na krátkou dobu, může být šetrnější alternativou samoopalovací kosmetika, která kůži nevystavuje UV záření.
Solárium není služba, u níž by platilo „čím víc, tím líp“. Bezpečnější přístup stojí na krátké první návštěvě, dostatečných přestávkách, ochraně očí, kvalitní přípravě kůže a pečlivé péči po opalování. Kdo tato pravidla dodrží, snižuje riziko nepříjemných komplikací a zároveň získá rovnoměrnější výsledek, než když se snaží opalování uspěchat.