Co fototyp prozradí o vaší kůži
Fototyp je základní rozdělení podle toho, jak kůže reaguje na ultrafialové záření. V praxi říká, zda se člověk spálí velmi rychle, nebo naopak dobře hnědne. Pro výběr času v soláriu je to důležitý údaj, protože stejná dávka UV záření může u jednoho člověka vyvolat jen lehké zhnědnutí, zatímco u jiného zarudnutí a podráždění.
Odborně se nejčastěji používá šest fototypů podle Fitzpatricka. Nejde o žádnou složitou diagnózu, ale o orientační pomůcku, kterou využívají dermatologové i pracovníci solárií. Do hry vstupuje barva kůže, očí i vlasů, ale také to, jak člověk reagoval na slunce v minulosti.
„Fototyp není jen o tom, jak jste světlí nebo tmaví. Důležité je, jestli se po prvním slunci spálíte, nebo se během několika dní začnete opalovat,“ popisují dermatologové. Právě tahle reakce bývá pro odhad nejspolehlivější.
Jak poznat svůj fototyp v praxi
Nejjednodušší způsob je podívat se na vlastní reakci po prvním silnějším slunci v roce. Pokud kůže zčervená už po krátkém pobytu venku a opálení se objeví jen velmi obtížně, jde zpravidla o světlejší fototyp. Jestliže se člověk spálí výjimečně a rychle získává hnědý odstín, patří spíše k tmavším typům.
Pomáhá také jednoduchý orientační test podle vzhledu:
- Fototyp I – velmi světlá pleť, často pihy, zrzavé nebo velmi světlé vlasy, modré či zelené oči. Kůže se téměř nikdy neopálí, ale rychle se spálí.
- Fototyp II – světlá pleť, světlé oči, světlé až tmavě blond vlasy. Spálení je časté, opálení slabší a pomalejší.
- Fototyp III – světlejší až středně světlá pleť, hnědé oči, světle hnědé vlasy. Kůže se může spálit, ale obvykle už také dobře hnědne.
- Fototyp IV – olivová nebo středně tmavá pleť, tmavé vlasy a oči. Spálení je méně časté, opálení bývá rychlejší.
- Fototyp V – tmavá pleť, kůže se spaluje jen výjimečně, pigmentace je výrazná.
- Fototyp VI – velmi tmavá až černá pleť, vysoká přirozená pigmentace.
U většiny lidí se v běžné středoevropské populaci pohybujeme hlavně mezi fototypem II a IV. Pokud si člověk není jistý, je rozumné vycházet z opatrnější varianty. To znamená raději kratší čas a delší odstup mezi návštěvami.
Kolik minut v soláriu odpovídá jednotlivým fototypům
Čas v soláriu se neřídí jen fototypem, ale i výkonem konkrétního přístroje. Přesto existují praktické orientační limity, od kterých se dá odrazit. U moderních solárií se často začíná velmi krátkou expozicí, protože UV lampy mohou mít vysoký výkon a kůže na ně reaguje rychleji, než lidé čekají.
Pro první návštěvu bývají doporučení zhruba tato:
- Fototyp I – solárium se obecně nedoporučuje, pokud už, pak jen po konzultaci s odborníkem a s velmi velkou opatrností.
- Fototyp II – obvykle 2 až 4 minuty při první návštěvě.
- Fototyp III – zhruba 4 až 6 minut.
- Fototyp IV – přibližně 6 až 8 minut.
- Fototyp V a VI – sice snášejí UV záření lépe, ale i zde je potřeba respektovat výkon zařízení a doporučení obsluhy.
Další návštěvy se obvykle prodlužují jen pozvolna, a to maximálně o 1 až 2 minuty. Zásadní je nepřekračovat doporučený strop pro konkrétní typ přístroje. U některých solárií je hranice jedné návštěvy kolem 10 až 12 minut, u jiných je nižší. Delší pobyt neznamená lepší výsledek, ale vyšší riziko přehřátí a podráždění kůže.
Praktický příklad: žena s fototypem II, která byla na soláriu poprvé, by neměla začínat na 8 minutách jen proto, že se „chce rychle opálit“. Bezpečnější je první návštěvu zkrátit na 3 minuty, sledovat reakci pleti a teprve při dalších návštěvách čas upravit.
Jak často chodit a kdy si dát pauzu
Mezi jednotlivými návštěvami by měla být pauza alespoň 48 hodin. Kůže totiž potřebuje čas, aby zareagovala na předchozí dávku UV záření. Pokud člověk chodí příliš často, zvyšuje se riziko zarudnutí, vysušení pokožky i nerovnoměrného opálení.
U začátečníků se doporučuje série maximálně 2 až 3 návštěv týdně, a to po omezenou dobu. Jakmile se dostaví základní odstín, je vhodné frekvenci snížit. Časté opakování bez pauz neurychlí přirozené zhnědnutí, ale spíš přetíží kůži.
Důležitý je i stav pleti v daný den. Pokud je kůže podrážděná, vysušená, po peelingu nebo po pobytu na silném slunci, je lepší solárium vynechat. Stejně tak po některých kosmetických zákrocích, například po chemickém peelingu, laseru nebo depilaci, může být kůže citlivější několik dní až týdnů.
V praxi se osvědčuje jednoduché pravidlo: když se po předchozí návštěvě objeví zarudnutí, štípání nebo pocit pálení, je čas příště zkrátit nebo návštěvu odložit. Kůže by nikdy neměla být po soláriu bolestivá.
Na co si dát pozor před vstupem do kabiny
Bezpečný čas v soláriu neurčuje jen fototyp. Významnou roli hraje i zdravotní stav, léky a kosmetika. Některé přípravky zvyšují citlivost na světlo, například vybraná antibiotika, léky na akné, některé hormonální přípravky nebo třezalka tečkovaná. Pokud člověk bere dlouhodobě léky, měl by si ověřit, zda nejsou fotosenzibilizující.
Rizikové jsou také parfémované krémy, peelingy a produkty s kyselinami. Ty mohou kůži podráždit a po UV záření se projeví výrazněji. Před návštěvou solária je lepší pokožku jen jemně očistit a nepoužívat agresivní kosmetiku.
Obsluha solária by měla znát typ přístroje i přibližný čas první návštěvy. Kvalitní zařízení má uvedený výkon lamp a doporučené maximální dávky. Pokud někdo dostane univerzální radu typu „klidně dejte deset minut“, je na místě opatrnost. Bez znalosti fototypu a typu lamp je to příliš hrubý odhad.
Po opalování pomáhá hydratace. Kůže po UV záření rychleji vysychá, a pokud je dehydratovaná, může se loupat a opálení pak nevydrží dlouho. Vhodné jsou neparfémované hydratační krémy nebo přípravky po opalování, které neobsahují dráždivé složky.
Kdy je lepší solárium vynechat úplně
Existují situace, kdy by návštěva solária neměla být běžnou volbou. Patří sem velmi světlý fototyp I, časté spálení na slunci, osobní nebo rodinná anamnéza kožních nádorů, pigmentové změny nejasného původu a některá onemocnění kůže. Opatrnost je na místě také u lidí s mnoha mateřskými znaménky nebo s výraznými pihami, které se mění.
Dermatologové upozorňují, že žádné opalování není bez rizika. UV záření zvyšuje zátěž pro kůži i oči a pravidelná expozice se sčítá. Proto má smysl držet se co nejnižší dávky, nepřekračovat doporučený čas a sledovat reakci pleti po každé návštěvě.
Pro běžného člověka je nejdůležitější kombinace tří kroků: správně určit fototyp, začít na kratším čase a mezi návštěvami dělat pauzy. Jakmile se objeví zarudnutí, pálení nebo neobvyklá citlivost, je lepší přerušit další opalování a přizpůsobit postup stavu kůže. Opálený vzhled tak může být dosažen opatrněji a bez zbytečného přetěžování pokožky.